pondělí 27. března 2017

"A co dál?!"

Minulý týden jsem slyšela jednu větu, která mi stále nejde z hlavy. 
Trošku je svým způsobem k nepochopení, paradoxní, ale myslím si, že je pro dnešní dobu typická.
Řekla jí moje kamarádka, spřízněná duše, zlatý člověk:

"Mám všechno. A co dál?!"


Tím "všechno" se myslí rodina - zdravé děti, fungující manželství, dobré vztahy v rodině, uspokojující práce i ohodnocení, koníčky, které dělají radost, domeček, hezké dovolené...

Jsou dvě možné varianty, jak větu uchopit:
1. Znuděný člověk, který si neváží toho, co má, vymýšlí voloviny, aby se zabavil. Někdy povrchní, snobský, povýšený. Nevděčný. Bohužel ne zase tak málo častý jev.
2. A to je případ mé kamarádky: člověk, který si je vědom, jaké má v životě obrovské štěstí, co se všech výše zmíněných věcí týče. Vděčný, skromný, štědrý. Rozdávající radost a lásku lidem kolem sebe.

... a přesto jednou dospěje do bodu - "A co dál?!"


Vysvětlení k tomu jsem si po chvíli uvědomila, že jsem našla v jedné nedávno čtené knize. Člověk totiž chce stále ZMĚNU. Něco nového. Zpestření. Když svého nového cíle dosáhne, je chvíli v euforii, nadšen. Po chvíli si ale zvykne a začne se mu daná situace zdát "normální". 
A tak to jde dál a dál. 
I na vysokou výhru v loterii si lidé po určité době zvyknou a jsou nespokojeni. 

Lidé v dřívějších dobách neměli čas přemýšlet nad takovými věcmi. Starali se o to, aby uživili rodinu, aby vůbec přežili.
Můžeme být opravdu vděčni, že žijeme v době, v jaké žijeme. V místě, v jakém žijeme.


Přeji vám, abyste byli spokojeni s tím, co máte...
... a zároveň si po krůčcích stále rozšiřujte obzory žití.
To je svým způsobem koření života.
A jak se říká, kdo si hraje, nezlobí! :o)

Krásné dny
Katka ♥

PS: na fotkách jsou mini karafiátky, které máme doma již více než tři týdny a jsou stále překrásné.
Člověk by řekl - k neuvěření, ale je to tak. 
A ještě jsem si na jejich krásu nezvykla :o) Každý den jsem z nich nadšena.

neděle 26. března 2017

Na šicí vlně...

Nemám ráda resty. V žádných oblastech. Pár jich ale mám.
Krůček po krůčku tedy doháním slíbené. A zároveň děkuji za trpělivost :o)


Největší radost mi v poslední době dělá šít obaly na knihy. Různých velikostí, v kombinaci různých látek, s nápisy či bez, podle osobního přání.
A o ještě trochu větší radost mi dělá, pokud se jedná o knihy, které mám sama velmi v oblibě :o)


Tentokráte se jednalo i o mou oblíbenou autorku - Louise L. Hay.
Vřele vám doporučuji jakoukoli její knihu...


No a ke knihám nesmí chybět ani obal na mobil, ve stejném stylu, to dá rozum :o)


Krásné čtení všem
Katka ♥

čtvrtek 23. března 2017

Vůně lesa


"Máš-li nemocnou duši, tak se schovej v lese jako poraněné zvíře, 
on tě vyléčí.
Temné stromy jsou němí přátelé. 
Přijmou tě mlčky a budou na tebe hodní."
Saiigfried von Vegesack


"Bylo by dobré, kdyby nejednomu člověku padl na ústa 
list ze stromu poznání."
Gundelac

"Člověk bez smíchu je jako strom bez květu."
Osho


"Všude kvetou květy pro toho, kdo je chce vidět."
Matisse

"Vše v přírodě - každá květina, každý strom a každé zvíře nás může mnohému naučit."
Eckhart Tolle


"Stromy jsou básně, které země píše do nebe."
Neznámý autor


"Trpaslík nebude větší, i kdyby se na horu postavil."
Plinius


"Jedině příroda ví, co chce.
J.W. Goethe


"Má žena zahájila dietu. Kokosy a banány. 
Neztratila ani deko, ale umí lézt na stromy."
Henny Youngman
:o)

Krásné dny
Katka ♥

úterý 21. března 2017

Panoramata

Z vrcholu kopce Spravedlnost u Nové Říše, o kterém jsem psala v předchozím článku v souvislosti s křížovou cestou, byl výhled do všech světových stran.
To byla ale panoramata :o)



Překrásný výhled.
S manželem jsme si řekli, že se sem musíme zajet podívat až se jaro, léto či podzim přihlásí viditelně o vládu. Až budou listy na stromech a pole ožijí.




Ani západ slunce by tady nebyl k zahození :o)
Tak třeba jednou...



Krásné dny
Katka ♥

pondělí 20. března 2017

Duhový Facebook a Instagram

Propojení blogu s Facebookem a Instagramem vlastními silami se zprvu zdálo jako veliké sousto a zároveň čistá utopie. 
Pustila jsem se ale i tak do toho a zjistila, že se to dá, díky různými radám na internetu, zvládnout. 


Ačkoli dávám přednost blogu, ne každý to tak musí mít.
Na prohlížení fotek a připomenutí si vzpomínek ráda používám právě fotogalerii ve Facebooku či Instagramu. 
A pokud se šíří dobrá myšlenka a pozitivno, myslím si, že toho není nikdy dost, aby toho nemohlo být ještě víc.

Je to sice svým způsobem virtuální svět, ale na druhou stranu žitý naživo, s chutí, s láskou, se smíchem, barevně, naplno. 


Vpravo na blogu se nachází malá ikonka Facebooku  a Instagramu, kterou se dostanete do mého rozrostlého světa.

Buďte tedy srdečně vítáni i na jiných "kanálech" :o)

Krásný den
Katka ♥

neděle 19. března 2017

Křížová cesta

Od bledulek ze Staré říše jsme se přesunuli do Nové říše, kde se nachází zachovalý a opečovávaný klášter premonstrátů. Navštívili jsme kostel sv. Petra a Pavla, který stojí každopádně za návštěvu. Do budoucna mě láká i návštěva zdejší knihovny (o které jsem se dozvěděla až doma z internetu).



Na obzoru, na obrovském kopci za městečkem jsem si z náměstí všimla kříže a čtyř kapliček.
Nečekané. Působilo to velmi majestátně, důležitě až mysticky. 
Kopec doslova zářil.
První myšlenka byla: "To je skvostné!"
Druhá myšlenka (po hodinách chození) byla: "Snad tam nepůjdeme!" :o)


Že jsme tam museli jít, je logické. Kopec to byl vskutku pořádný, ale stálo to za to.


Jedná se o novoříšskou křížovou cestu, která vede půvabnou krajinou a přivádí návštěvníky na kopec, ze kterého je překrásný výhled na Novou říši a na okolní krajinu. 
Samotná křížová cesta je tvořena zděnými výklenkovými kaplemi. 
Křížová cesta vede východně od centra obce Nové Říše a ústí až na vrch zvaný Spravedlnost, který se nachází 601 m n.m.
Historie křížové cesty se datuje do roku 1863, kdy byl na kopci Spravedlnost postaven žulový kříž a to u příležitosti tisíciletého výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. O deset let později - roku 1873 byly vystavěny kapličky, které tvořily celou křížovou cestu.  Ta měla 13 kaplí a společně s křížem skýtala poutníkům 14 zastavení. Do současnosti se dochovalo 10 kapliček. 


Mystika toho místa je hmatatelná. Ať jste věřící nebo nejste.


Klášter v údolí.


Notnou chvíli jsme seděli na lavičce na vrcholu a hlavou mi šlo plno věcí. 
Přítomnost, minulost. 
Má, tohoto místa...
... a najednou s manželem vidíme, jak před námi letí vzduchem bílé pírko.


Jemně, něžně, pomalu, jako by se nám předvádělo, až přistálo. Anděl na dosah? 
Každý to vidí po svém, já mám jasno.
Kouzlo okamžiku bylo tady.


Krásný nadcházející týden
Katka ♥

sobota 18. března 2017

Bledulí ráj

Neplánované věci jsou mnohdy jedny z těch nejhezčích.
"Jestli chceš, můžeme jet v pátek na výlet," řekl mi ve čtvrtek manžel.
Měla jsem sice o volném dni v plánu osázet terasu a uklidit ji po zimě, ale tato nabídka výletu mě přesvědčila, plány změnit.
A tak jsme jeli, na jih.


Uniknout z města do přírody je samo o sobě překrásné. Ale ocitnout se tam, kam jsme jeli, je doslova dech beroucí. Nikdy jsem nic podobného neviděla a byla jsem tou bledulovou nádherou, tím bílým kobercem všude vůkol doslova lapena.


Vím, že se v lese křičet nemá, radím to vždy i dětem, ale... někdy se nechám jednoduše unést emocemi a poruším i pevně daná pravidla. Ačkoli jsem již dospělá...
Rozpřáhla jsem ruce do stran, otočila tvář vstříc nebi a nahlas s úsměvem na rtech a blažeností v duši jsem na celé kolo, na celý les a přilehlé okolí zařvala: 
"BOŽE, TO JE NÁÁÁDHERA!!!"
A bylo mi krásně na duši.


Muže jsem nevylekala, zná mě.
Jiní lidé tam naštěstí v tu chvíli nebyli.
Zvířata to přijala s nadhledem, úsměvem, jemným kroucením hlavy (s myšlenkou - ti lidé, to snad není ani možné) a poklepáváním si pacičkou či křidélkem na čelo :o)


U Staré Říše na Vysočině se nachází Přírodní rezervace - chráněný přírodní výtvor Jehovec. Byl vyhlášen v roce 1981 jako nejbohatší naleziště BLEDULÍ v jihomoravském kraji. Jedná se o silně podmáčenou olšinu na lesním potoce.


Počasí jsme měli objednáno, překrásné. Jarní, slunečné, teplé, modré nebe nad hlavou, v korunách stromů ptačí koncert, všude omamná vůně bledulek, jehličí, lesa, probouzející se přírody.
Prostě den jak vystřižený, jak ze žurnálu.


Kam až jste dohlédli, byly vidět bledulky.


V plném květu, s velkými zvonečky květů. Se sukýnkou se žlutým okrajem.



  


Když je člověk pozorný, vidí nevídané. Tato "alej" mě doslova učarovala.



Krásný zbytek víkendu
Katka ♥