neděle 12. listopadu 2017

Svatý Martin

Den, kdy se slaví příjezd Svatého Martina na bílém koni, jsme vlivem okolností trávili jinak než bylo původně v plánu. Život a cesty druhých se někdy neptají.


Jeli jsme tam, kde jsme ten den prostě měli být, bylo to žádoucí, správné.
Tam, kam jsme si ani foťák nemuseli brát.


Vzhledem k tomu, že jsme měli značnou časovou rezervu, silnice nás nečekaně zavedla na jedno zvláštní, velmi krásné místo.
Místo kousek za městem, místo blíže k nebi, Bohu, Vesmíru...


Mezi Želetavou a Krásonicemi, na návrší zvaném Humperk byla postavena 
kaple Narození Panny Marie
kterou nechal postavil Karel Max hrabě Thurn.


Z historických pramenů je známo, že v roce 1660 byl Karel Maximilián hrabě Thurn postižen vážným očním neduhem. Marně se obracel na doktory, zrak mu slábl a hrozila slepota. V nouzi nejvyšší se obrátila pozornost celé jeho rodiny k Panně Marii. 


Pak přišlo jakési vnuknutí, aby si omyl nemocné oči ve vodě, která vyvěrala na nedalekém návrší pod starým mariánským obrázkem. Současně dal slib, že v případě uzdravení zde postaví kapličku. A skutečně, nemoc se dále nezhoršovala a zrak se mu opět v plné síle navrátil. 


Hrabě svému slibu dostál. V roce 1664 zde byla postavena kaple a později byl v ní zavěšen obraz Matky Boží s Ježíškem a postavou poutníka na pozadí s mohutným stromem a romantickou horskou krajinou. Byl to dar, který prý hrabě Thurn dovezl z jedné své pouti do Itálie.


Kaplička byla sice bohužel zamčená, ale nedalo nám to nenakouknout alespoň klíčovou dírkou...
Za klíčovou dírkou se před námi otevřel překrásný zdobený svět, okna plná nádherných barevných ve slunci zářících vitráží, které dodávaly vnitřku kouzelnou atmosféru, nádherné klenby, bohatá a přitom citlivá výzdoba k danému prostoru... a uprostřed samotná Panna Marie.



Sláva mobilům, že jsem si tu chvíli mohla přece jenom zaznamenat...


Teď upíjím horký čaj a vzpomínám na ten den, kdy foukal vítr tak, že s námi chvílemi pořádně zacloumal a zima byla, že by se za to ani prosincový den nemusel stydět... a i přesto tam bylo překrásně a u srdce to hřálo.


A když jsme scházeli z návrší, tak i nebe nám dávalo slavnostně najevo, 
že jsme tam, kde máme být, s tím, s kým máme být.
Že vše je tak, jak má být.
Že život a smrt jdou ruku v ruce tak jako noc a den... a nikdo z nás na tom nic nezmění.


Paprsky slunce jako by hladily zem - pole, louky vesnice, lesy - pod sebou.
Hladily i nás.
I přes tu zimu venku nechaly prostoupit světlo i do našich duší.
Zářivé, hřejivé, všeobjímající.



Jsou místa, která ačkoli si ani nenaplánujeme navštívit, 
přesto nás naše cesta života na ně zavede.
Z určitého důvodu...
Už se nedivím. Stále ale žasnu nad tím, jak věci krásně fungují a jsou propojené...


S láskou všem
Katka ♥

pátek 10. listopadu 2017

Levandule

Na Knižním veletrhu jsem objevila překrásnou knihu.
Letmé prolistování mě nadchlo natolik, že jsem si ji jednoduše musela koupit.
A udělala jsem moc dobře!


kniha LEVANDULE
autorky Mirky Koníčkové
nakladatelství Metafora


Pro milovníky levandule, krásných fotografií a netradičních pohledů na použití levandule ideální volba. 
Ačkoli o levanduli vím mnohé, v knize jsem se dočetla mnoho nového.


A fotografie? Ach! To je doslova balzám pro oči a duši! 
Pohled na lány levandule mě nikdy neomrzí.


Jestli už víte o někom, komu by tato na výsost povedená kniha o levanduli udělala radost, tak mu tu radost prostě a jednoduše udělejte a kupte mu ji.
I kdyby jste to měli být i vy sami... :o)
Radost bude nezměrná!


Krásné dny
Katka ♥

pondělí 6. listopadu 2017

Citáty

"Štěstí je umět uvázat kytici z květů,
které máte na dosah."
Bob Goddard


"Každý, kdo si uchová schopnost vidět krásu,
nikdy nezestárne."
Franz Kafka

"Skutečná láska začíná ve chvíli,
kdy nečekáte nic na oplátku."
Antoine de Saint-Exupery


"Úspěch netkví v tom, že nikdy neupadnete,
ale že vždy vstanete."
čínské přísloví

"Vykazujte prostotu, obejměte jednoduchost,
omezte sobectví, toužete jen po málu."
LAO-C´


"Náprava často spočívá v nás samých."
William Shakespeare


"Když se začnete zajímat o druhé lidi, 
uděláte si za dva měsíce víc přátel než za dva roky, 
kdy jste se snažili, aby se lidé zajímali o vás."
Dale Carnegie

"Pokud můžete,
buďte moudřejší než ostatní,
ale neříkejte jim to."
Lord Chesterfield


"Opravdové štěstí naleznete tak, 
že budete dělat to nejlepší, co můžete, 
a s tím, co máte."
Pam Brown


Krásné dny
Katka ♥

neděle 5. listopadu 2017

Zamyšlený...

Včera se v Jihlavě konal Flerjarmark.
Jarmark, kde bylo k vidění plno různorodých věcí, vlastnoručně vyrobených od lidiček, kteří svůj koníček či práci dělají s láskou. A je to na výrobcích znát.
Z látek, z keramiky, ze skla, kamínků, z vlny, papíru, kůže...
Jeden z těchto andílků je s námi již doma :o)
Jsou z dílny Hanky - Tohy. Určitě nakoukněte...


Cestou na jarmark jsme se s dětmi stavili ještě na hřbitově.
Počasí bylo pravé dušičkové, zamlženo, sychravo, chladno. Všude plápolaly mihotavé plamínky.
Na pár místech jsme se zastavili, zavzpomínali... 
Tentokráte jsem vzala jednu svíčku navíc. Mlhavě vím, že na kraji hřbitova je větší prostranství věnované padlým ve válce. Tam jsem měla letos - z nepopsatelných důvodů - namířeno. 
Někdy se neptám, jen následuji svůj vnitřní hlas, spontánní myšlenku...

Velký kruhovitý prostor s křížky ve třech řadách dokola po obvodu, uprostřed kruhu pomník.
Už když jsme z dálky šli k tomu místu, měla jsem silné mrazení.
Tak, jak to ve velmi výjimečných chvílích mívám... 
Jednalo se o místo, které bylo věnováno padlým vojákům v první světové válce.
To bylo to pravé, správné místo pro naši svíčku, naše světlo.
Tiše jsem ji zapálila a myšlenky a přání letěly do oblak...
U některých křížků svítila svíce. Dojemné.
S dětmi jsme si o tom chvíli povídali...

Jiným směrem než jsme přišli, jsme se po pár schodech vydali dál... 
Tam bylo podobné prostranství věnované sovětským padlým vojákům.
Svíčku jsme již neměli, ačkoli nutkání bylo velké i zde zapálit světlo...
To jsme ještě netušili, co nás čeká...

Po chvíli jsme šli dál a dostali jsme se - do třetice - na místo, které bylo věnováno německým vojákům, padlým v druhé světové válce.
Začala jsem dětem překládat to, co stálo na pamětní desce a nedokončila jsem to, rozplakala jsem se...
díky věcem spojených s válkou a mnou, o kterých zde nechci psát a také proto, že mě naplno zasáhlo vědomí tolika zmařených lidských životů... na všech stranách fronty... Většinou se jednalo o obyčejné lidi, kteří neměli na výběr. Byli povoláni a šli...
Opět jsem měla velké nutkání i zde zapálit světlo... ale svíčku jsme již neměli...

Ale... on to Vesmír někdy zařídí sám... podá nám pomocnou ruku... pomůže nám s naším přáním...
Najednou jsem si všimla, že u pomníku byly svíčky. Plápolající, již vyhořelé a i ty, které sfoukl vítr ještě dříve, než stačily dohořet...
Dvě z nich jsme tedy opět zapálili a světlo se začalo šířit. I do mých myšlenek.
A... byla tam ještě třetí nezapálená nevyhořelá svíčka.
Spontánně jsem ji vzala a vydala jsem se zpět na "sovětskou" stranu. Tam, kde jsme světlo, ačkoli jsme chtěli, nezapálili. 
Přišlo mi to symbolické. Propojení "nepropojitelných" světů, odpuštění, smíření...
I tam jsme tedy nakonec zapálili světlo. Za všechny duše, bez rozdílu...
V mé duši se rozprostřel klid a mír, pokora, vděčnost, láska. 
Dluh alespoň částečně splacen.

S láskou 
Katka ♥

PS: ... volba zakoupení anděla na trzích je teď i pro vás v zcela jiném světle... logické rozhodnutí, symbolické.

sobota 4. listopadu 2017

Fotoreportáž...

... časosběrný dokument beze slov...
... aneb lekce matematiky vhodná i pro prvňáčky.

1.

2.

3. 

4. 

Prostě zázrak :o)))

Krásnou usměvavou neděli
Katka ♥

čtvrtek 2. listopadu 2017

Dušičky, památka zesnulých, slavnosti světel...

Tradice zapalovat v tento den ohně a svíčky pochází jak od Keltů, tak od Slovanů.
Věřili totiž, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými silami.
Že se duše zesnulých vrací na zem a že živí mohou vstoupit do podsvětí.
Tento čas vnímali jako předěl mezi životem a smrtí,
mezi dobou hojnosti a příchodem zimy.


Je to svátek, kdy se vzpomíná na zesnulé, na ty, kteří již opustili tento svět.
Je to doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a světem mrtvých.

Každý tento svátek prožívá jinak. V souvislosti s tím, co na své cestě životem prožil, popř. jak se s tím vyrovnal. Někdo zajde na hřbitov a donesete věneček nebo kytičku, někdo zapálí svíčku doma. Jak to cítíte, tak je to správné.
Myslím si, že nejdůležitější na tom je, že se člověk zastaví, zavzpomíná, 

někdy dokonce pochopí, někdy ukápnou i slzičky
To vše k tomu patří. 
VZPOMÍNEJTE - a to nejen v tento den – na ty, kteří již odešli 

- s LÁSKOU, NĚHOU, ODPUŠTĚNÍM, ÚSMĚVEM - 
tak by si to určitě přáli


Dnes se mi v práci, nenáhodně v tento den, ukázal na obloze na chvíli zvláštní jev. 
Jako by se otevíral v pěti pruzích - připomínající obrovitánskou ruku - "druhý svět". 
V "prstech ruky" prokukovalo světlo a v částech i modro.
Měla jsem nepopsatelně zvláštní vnitřní pocit, velmi silný...
Celé nebe jakoby bylo slavnostní a sálalo neskutečnou silou...


Dnešní den je slavnostní ještě z jednoho důvodu. 
Přesně před 10 lety se právě v tento den narodil náš druhý poklad, dcera Zuzanka.
Všechno nejlepší Světýlko naše!

Krásný den plný malých i velkých zázraků.
Katka ♥

pondělí 30. října 2017

V hlavní roli podzim a šípky II.

Nové kytice ze zahrady, které zdobily byt a terasu každý týden během léta, 
vystřídaly podzimní plody.
Díky tomu září byt dál.


Listy, jablíčka, šípky, kaštany, vřesy a jiné dary podzimu.


Ačkoli bydlíme v krajském městě, tak včera byl, co se počasí týče, takový kalamitní stav,
že nám sedm hodin nešla elektřina.
Přijali jsme to a využili.


Venku se doslova čerti ženili. V bytě bylo teplo, útulno, přítmí.
Víc jsme si povídali, víc jsme se smáli, víc jsme byli pospolu.
Užili jsme si více svíček - dokonce jsem to měla i povoleno bez brblání :o)


Nikam se nespěchalo, nic se nemuselo.
Čas plynul pomaleji. Opravdu.
Díky plynovému sporáku jsme si uvařili pravou horkou čokoládu se šlehačkou.
Již dlouho slibovanou.
Ten den ale nastala ta pravá chvíle.
Až se nám dělaly boule za ušima, jaká to byla dobrota.


 Neočekávanost v kladném slova smyslu je krásná věc.
Záleží jen na nás, jak ji využijeme.
Zda budeme brblat, naříkat, že jsme chtěli to a tamto a díky odpojené elektřině nemůžeme.
Nebo to přijmeme jak to je a vytěžíme z toho co nejvíce.


Volba je vždy na nás.
Krásné dny
Katka ♥