Krásné Vánoce Vám všem!

 

 

Přeji Vám krásné, pohodové vánoční svátky,

prožité s těmi, které milujete.

Do nového roku 2015 jen a jen to nejlepší!

Zdravíčko na prvním místě, úsměv na tváři,

hezký pocit na srdíčku.

To ostatní pak již přijde.

 

Krásný večer, nádherný zbytek Adventu, kouzelné svátky

 

S láskou
Katka ♥

...

Právě ujídám čerstvě upečenou, voňavou vánočku.
Stromeček je již nastrojen a rozsvícen se pyšní v obývacím pokoji.
Byt je slavnostně ozdoben, provoněn.

Letos jsou to za celý můj život první Vánoce, kdy jsem nebalila, nemohla balit vánoční dárky, ačkoli to zbožňuji... viz. příspěvek níže. Psala jsem:
"...s balením dárků. Když to jenom trochu jde, tak si vyhraji i s tím."
Už když jsem to psala, tak jsem tušila a cítila, že část věty "...když to jenom trochu jde", má skrytý význam, který pochopím časem.
Letos to totiž opravdu nešlo. A tím nešlo nemyslím, že se mi nechtělo, nebo že na to nebyl čas, nebo cokoli jiného. Můj zdravotní stav, záda mi to nedovolila. Takhle "vyřazená" z života, jsem asi ještě nikdy nebyla.

Manžel se včera večer ujal funkce vrchního baliče. Seděl u mě v pokoji, koukali jsme společně na pohádku a balil dárky. Pro naše děti, mě, babičky, dědy, tety, strejdy, neteře. 
Jak já se nasmála. Fakt se snažil, byl báječný, moc mu to šlo.
...ale dělal to po svém.
V té souvislosti se mi vybavil citát, který jsem nedávno četla. S novou zkušeností se mi teď líbí ještě víc.

"Kdo si myslí, že neexistuje rozdíl mezi mužem a ženou,

tak ještě neviděl balit muže dárky."

 

"Proto jsou svátky tak vzácně nevšední,

že v dlouhé řadě dnů, ční mezi všemi..."

W i l l i a m  S h a k e s p e a r e

***

 

Krásný večer, den před Štědrým dnem

Katka ♥

 

Na krásné dárky je ještě čas...

Miluji psané slovo, knihy a snažím se tuto lásku předat i svým dětem.
Když byly malé, četli jsme si pravidelně před spaním. Co my jsme se nasmáli! Prožili jsme krásné chvilky. Teď, co trochu povyrostly, přibylo povinností, tak již pravidelně nečteme. Chybí mi to, ale přiznám se, nemám někdy již večer sílu. Když si ale čas od času chvilinku najdeme, stojí to vždy za to.

Mezi vánoční dárky neodmyslitelně patří i kniha.
Loni Ježíšek zvolil velice milou, inspirativní, fantazii podporující knihu s překrásnými obrázky:
"Vílí pohádky na dobrou noc" od Lou Kuenzler a Karen Wallace, vydavatelství Synergie
Vřele mohu doporučit.
Malá ochutnávka:

***

Poté, co se doma definitivně provalilo, že Ježíšek dárky nenosí, tak jsem si letos musela lámat hlavu s dárky já. Šáhla jsem po "osvědčených" titulech.

"Andělské pohádky na dobrou noc" od Lou Kuenzler a Karen Wallace, vydavatelství Synergie            a

"Kosprd a Telecí" od Evy Papouškové, vydavatelství Albatros.

Milá a s vtipem psaná kniha. Více až po Ježíškovi.

Čtěte si,

čtěte dětem,

nechte si číst od dětí.

Všechny to obohatí.

A nejen slovní zásobou...

 

 Krásný den

Katka ♥

Ten pravý dárek...

Kdykoli jsem někomu kupovala či vyráběla dárek, tak to musel být "ten pravý", šitý na míru právě té konkrétní osobě, pro kterou byl. Ne jen tak nějaký dárek. Až časem jsem pochopila skrytý význam, co za tím je...
 Někdy to nebylo lehké, ale nikdy jsem se nespokojila s kompromisem. I za cenu, že hledání trvalo déle. Jakmile se ale "to pravé" objevilo, okamžitě jsem to věděla, cítila a měla velkou radost.
I proto mi vymýšlení, nakupování vánočních dárků zabírá více času. Nelituji ale toho. Výsledek za to stojí.
Stejně tak tomu je i s balením dárků. Když to jenom trochu jde, tak si vyhraji i s tím. Dárek tím získá novou dimenzi, nový náboj, osobité kouzlo. Člověk tím dává i kousek sebe... kousek své lásky, svého času, své náklonosti, své radosti... a přitom ho ani kousek neubude. Naopak. Není to báječné?!

***

***

 

 

Není obdarovat, jako obdarovat.

Stejně jako není vařit, jako vařit,

radovat se, jako radovat se,

smát se, jako smát se,

 žít, jako žít.

 

Vše má člověk dělat, jak nejlépe dovede.

Pak bude naplněn. A bude opravdově ŽÍT.

 

Krásný den

Katka ♥

 

Sbírejte mince života...

 

 Život sestává z mnoha malých mincí,

kdo je umí sbírat,

má bohatství.

J.  A n o u l i h

 

Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč,

když už jsou slova zbytečná.

I n g r i d   B e r g m a n o v á

 

Často, když odplují mraky, nastane zářivý den.

O v i d i u s

 

3. adventní svíčka zapálená omylem již v sobotu...

Kdo by to poznal.

Až budu zapalovat 4. adventní svíčku, budu se soustředit, vážně.

 

Krásný zářivý den

Katka ♥

 

Kouzlo Adventu

Advent začal velmi slibně.

Doma se definitivně provalilo, že dárky nenosí Ježíšek. Toto zjištění bylo dětmi přijato velmi dobře. S jistým ulehčením.

Měla jsem celkem i jasno v dárcích. Co, komu, kde. Plno věcí jsem si hned na začátku prosince objednala přes internet.

Úklid, cukroví, dokoupení dárků, zabalení, osobní cedulky na dárky bylo naplánováno na ono pověstné potom.
V práci blázinec před koncem roku.

Ve chvíli, kdy se člověk dostane do stavu, že totálně nestíhá, musí to a to, tamto už mělo být hotovo, nezapomenout na toto a tamto... a člověk si myslí, že nemůže ztratit ani hodinu času nazbyt, tak se stane něco, co ho zastaví. A musí to jít a jde to i tak. Svět se nezastaví, točí se dál.
Zcela neočekávaně jsme se 8.12. ocitli v nemocnici. Syn měl zápal plic.

Člověk zcela změní úhel pohledu, priority jsou jasně dány.
Najednou se nic nemusí. Ani v práci, ani doma. Paradoxně se člověku uleví.

Jsem člověk, který se na všem snaží najít tu lepší stránku.
Kolik my jsme najednou měli času... i na sebe měli času. Když opomenu okolnosti, tak nám spolu bylo báječně. Jak my jsme se nasmáli, jak my jsme si povídali, četli...
Za čtyři dny nás pustili na doléčení domů.

Co dřív? Jsem ve skluzu. Teď to musím všechno dohnat.
Celý pátek jsem strávila u počítače a pracovala na digiscrapbookových nástěnných kalendářích. Dělala jsem čtyři verze + PF. Večer jsem měla hotovo a odpadla.
V sobotu jsem chystala těsto na 5 druhů cukroví (konečně začneme péct!), vařila oběd a celé odpoledne se Zuzankou válela, vykrajovala a pekla cukroví. Užily jsme si to spolu báječně.
Byla jsem už tak zblblá, že jsem slavnostně zapálila třetí adventní svíčku. Zblblá jsem nebyla očividně jenom já, ale i zbytek rodiny, protože mi to ani trochu nerozmlouvali. Večer jsem odpadla.
V neděli jsem kromě rychloobědu a opětovného zapálení třetí adventní svíčky, celý den seděla u šicího stroje a došívala nějaké objednávky z Fleru plus došívala vánoční dárky pro děti a manžela.
Odpadla jsem dříve než večer. Chytl mě hexenschuss neboli houser. Nemohla jsem se bolestí pohnout.
Přetrpěla jsem noc a ráno jela k doktorce. Pět dnů budu jezdit na injekce. Mám jen odpočívat. Žádné uklízení, žádné vaření, žádná aktivita... Pomóóóc! To mi tak ještě scházelo. A zase to musí jít.
V pondělí jsem tedy, v rámci možností, odpočívala.
V úterý mi malinko otrnulo, tak jsem polehoučku začala tu a tam něco dělat.
Středa mě vrátila do reality - ráno jsem se vzbudila se zablokovanou krční páteří. Jasný vzkaz těla.

Káťo, smiř se s tím, že letos to prostě nebude 100%-ní,
jak sis naplánovala,
jak to chceš vždycky mít.

Ať žijí lekce!

 

Že už nebudu uklízet, to mi nevadí.
Napečeno něco máme, to také zvládnu.
Ale že nemám ještě dokoupené a došité dárky?! V tom spatřuji trochu problém, ale...
Volím tedy náhradní plán.
Co opravdu nezvládnu, tak načrtnu na papír, slovně raději popíšu (ne že bych byla tak špatný malíř, ale člověk nikdy neví) a dám do obálky s popisem:

"Dárek z důvodu nepředvídatelných (nevyhnutelných) okolností

ze strany Ježíška a jeho pomocníků k vyzvednutí do konce ledna.

Omlouváme se." 

Co bude zítra, nevím.

Plány jsou jedna věc, realita druhá.

My se musíme přizpůsobit!

 

Krásný adventní čas!

Katka ♥